O SOBĚ

JAN JANOUT

* 1956

Osud tomu tak chtěl, že jsem stejně mladý jako moje nejoblíbenější sestava 24 forem .:-)
Jsem kluk z vesnice a jsem odchovaný takovými kolektivními sporty jako je fotbal, hokej, nohejbal a volejbal. Vše samozřejmě rekreačně a pro radost z pohybu. Základní heslo správné tělovýchovy totiž zní: „Pohyb je život“.

Při studiu na VŠ jsem přidal judo na hodinách tělocviku a také zájmově karate - vše jen ale základy.

Ke cvičení jógy a taiči jsem se dostal, jak se to stává dost často v těchto zeměpisných šířkách, a to díky rozhodnutí najít si cvičení, které bude také ještě více prospívat zdraví.

Rozhodujícím obdobím byl rok 1986, ve kterém jsem měl ty tzv. problémy se zády, které na čas svým způsobem omezily moje pohybování.
Našel jsem si v Plzni skupinku, která cvičila jógu a postupně jsem se do toho ponořoval víc a víc. Poslali mě na školení cvičitelů a postupně jsem se od IV.cvičitelské třídy (tehdy ještě to byla všeobecná tělovýchova) dopracoval na současného cvičitele jógy II.třídy.

V roce 2001 jsem se na jednom semináři v Plzni s Janou a Vladimírem Zemanů setkal poprvé se cvičením taiči. Mojí první naučenou formou (cvikem) byla forma „Pohlazení pavího chvostu“. Později jsem si s nimi domluvil účast celé mojí rodiny na týdenním pobytu s taiči (kurz sestavy 24 forem) na Moravě a tak začala moje léta s taiči a věřím, že mi ještě nějaký čas vydrží:-)

Se souhlasem Unie jógy (Komise taoistické jógy) jsem začal v rámci školy jógy s kurzy taiči a setkáními (semináři) zájemců o taiči.

V průběhu těch dalších let jsem se snažil taiči nejen praktikovat, ale i studovat z různých materiálů (knihy, články, korespondence, videa). Zúčastnil jsem se seminářů s různými učiteli, ze kterých v současné době mi „zůstali“ ti moji nejoblíbenější.

I když učím v kurzech jen sestavu 24 forem, cvičím si (zatím pro svoje kung fu a potěšení, ale dokáži je i naučit, protože se liší jen ve vnějších pohybech, ale principy taiči platí pro ně stejně) ještě další sestavy (formy), u kterých je zvykem v taiči je řadit mezi ty tzv. „krátké“. Také jak šel čas a já jsem se setkával s různými učiteli, tak jsem se naučil při jejich seminářích první části dvou těch tzv. „dlouhých“ sestav (forem) ze dvou různých linií stylu Jang (linie Jang Čengfu a linie jeho strýce Jang Panchou).

Sestavu 28 forem (původem od profesora Mária Topolška, který ji vytvořil a cvičí ji v Praze na TJ Chodov) jsem se naučil od stejných učitelů, u kterých jsem začal se sestavou 24 forem -  Jana a Vladimír Zemanovi. Tuto sestavu necvičím na pravidelných kurzech, ale někdy v rámci setkáních (semináře) zájemců o taiči  a o prázdninách v Borském parku.
Sestavu 37 forem  ( tzv. Krátká forma stylu Jang od mistra Čeng Man-čchinga ) jsem se naučil z videonahrávky a z knih (i z těch, které napsal profesor Čeng sám a byly přeloženy zatím jen do angličtiny).

1.část Dlouhé formy stylu Jang (108 forem) z linie mistra Jang Čeng-fu jsem se naučil od Mira Bakoše, mnicha, který pochází z Košic a dlouhá léta prožil na Taiwanu, kde také vystudoval na universitě obor se zaměřením na bojová umění.

1.část Dlouhé formy stylu Jang (108 forem) z linie mistra Jang Pan-chou jsem se naučil od mistra He Jinghana z Taiwanu, se kterým stále cvičím.

Mojí nejdůležitější snahou je zájemcům o taiči ukázat, že se jedná o cvičení, které může velkou měrou  přispět k jejich lepšímu životu po stránce fyzické i duševní. Jsem osobně přesvědčen, že jeho velkou dobrou vlastností je to, že sleduje lidskou přirozenost, takže nás „vrací“ vlastně k těm „mechanismům“, se kterými jsme přišli na tento svět při našem narození:-) - proto to slůvko přirozenost.

Vše to, co jsem napsal výše, by určitě neproběhlo, bez tak výrazné podpory, jakou jsem měl a stále mám ve své manželce Hance a dceři Káťě :-)
Jim dvěma patří ten můj největší dík!!! :-)